V malebné krajince u lesíka, na kopci zvaném Špičák,

stávala malá hospůdka.

Scházeli se tu lidé z nedalekého okolí a tu a tam zavítal do ní host z velké dálky. Scházeli se tu proto, aby si společné popovídali, zapili štěstí či žal, oslavili třeba zatmění slunce nebo vynález lodního šroubu, zanadávali na politiky, pochválili tchýni ;-) a posunuli ten svět zase o kousek dál. Pozdě v noci pak postupně tuto oázu, byť neradi, opouštěli a mířili do svých domovů. Cesta temnými hvozdy bývala někdy složitá. Číhalo na ní spousta nástrah a překvapení.


Proto bylo občas velmi obtížné vysvětlit „generálnímu štábu", třímajícímu v ruce třeba váleček na nudle, jak strastiplná cesta domů to byla...


Generální štáby mohou zrušit pohotovost, žádná strastiplná cesta v noci od Veverek již nebude.


Ty galerie, co jsme zveřejnili, byly poděkování vám všem, co jste se na našich „býkárnách" podíleli, vám všem, pro které jsme byli tak dobří, že se u nás oženili, nechali si od nás připravit hostiny pro své nejbližší, vraceli se k nám oslavit každé své ...náctiny, nebo se přišli jen tak za námi podívat.


Chceme vám všem, co jste se k nám kdy vydrápali na kopec, přeletěli moře, jeli stovky kilometrů poděkovat za věrnost, za přízeň, za těch deset perfektních let, které jsme si s vámi opravdu užili.


Asi již tušíte, co teď přijde, ano po deseti letech Veverky zavírají. Ti co nám byli v posledních měsících nejblíž tak vědí a pro vás ostatní prostě nadešel náš čas, čas nasměrovat úsilí a síly jiným směrem...

Přejeme vám a i teď nám aby, jste našli podobnou hospůdku, jako jsme byli my Veverky, kde host měl přednost před vším ostatním...

Bylo nám ctí vám poskytnout naše služby, to co umíme, být tu pro vás.

Těšíme se na vás při setkáních na výletech, akcích nebo v jiných hospůdkách, mějte se fajn a někdy na viděnou.....

 

 

 

 

zavřeno na vždy....

Vaše Veverky